René Benda

Ako si väčšina čitateľov všimla, nekomentujem aktuálne politické udalosti. Nie že by som sa nezaujímal. Ide mi o čas – momentálne pracujem na novom románe, a komentárov v médiách vyšlo od iných autorov dosť.

Dostal som však veľmi pekný a výstižný e-mail od jednej čitateľky a zdá sa mi vhodné jeho časť v súvislosti s takmer úspešným víťazstvom komunistov v posledných Senátnych voľbách v ČR zverejniť (s láskavým súhlasom autorky e-mailu Sylvy z ČR):

“… Jsem ročník 1973, takže když jsem četla o pionýru, o SSM a videorekordéru, na který se čekalo i u nás do vánoc, opravdu se mi připoměla doba, ve které jsme žili. Třeba na střední škole, jsme si nemohly vylepit pokoj pakátem jakýhokoli západního zpěváka nebo herce. Nemohly nosit rifle, ano opravdu jsem první rifle měla až po revoluci. Je to už skoro neuvěřitelné, že se tyto věci a události stávaly a je velmi moudré si je připomínat, protože na ty špatné věci se rychle zapomene a současný – nazvu to- “blahobyt” je už takovou samozřejmostí.

Přitom  v současné době je také těžké přežívání pro nás obyčejné zaměstance, dělníky a prodavačky, zvládnout stres a poplatit všechny možné i nemožné složenky, že si člověk občas řekne, že to snad dřívě za socialismu bývalo jednodušší.
Ale pak stačí si přečíst třeba Vaši knihu a člověku to dojde – docvakne hned po prvních stránkách, že se ta doba nikdy nesmí vrátit, byť by bylo žít v ní jednodušší.
Všechny ty zákazy, soudružky učitelky, doložky a “esetébáci” a mnoho, mnoho dalších …to je to špatné. …

… A pak návrat hlavního hrdiny do Čech a setkání s otčímem Vlastou, ta změna estébáka v normálního člověka, to je vlastně také hrůznostrašné, že jich tu musí být více a žijí mezi námi. …”

Ešte raz za tento aj všetky ďalšie e-maily a komentáre ďakujem!

This entry was posted on 02/11/2012 at 16:34 and is filed under Nezaradené. You can follow any responses to this entry through the RSS 2.0 feed. You can leave a response, or trackback from your own site.